Každý má svůj oblíbený salát. Někdo nedá dopustit na Vlašský, jiný na Rumcajz a někdo si potají koupí mrkev s ananasem. Ať tak nebo tak, většina z nás si dokáže představit, jak se jedl z voskového papíru salát rohlíkem. Ideálně v bufetu na stojáka, kde chlapi v montérkách tlačili svačinu do hlavy rychlostí, jako by za chvíli končil svět.
Některé saláty se od té doby skoro nezměnily. A je to jedině dobře.
Rumcajz a bramborový salát patří mezi naše největší stálice. Hodně se vyrábí i výrobního salátu, který používáme na chlebíčky a některé bagety. A pak jsou tu ostatní - Vlašský, Pařížský, Karlovarský, Hermelínový, Ďábelské fazole, Feferonový, Šopský, Vlámský s jogurtem a spousta dalších. Některé jsou poctivá příloha, jiné skoro dietní záležitost a některé si většina lidí stejně namaže na rohlík.
Třeba salát a la krab nebo sýrový s česnekem se hodí na jednohubky, které většinou mizí ze stolu rychleji, než se stihne otevřít druhá láhev. Saláty se u nás míchají každé ráno. Znovu a znovu se vyrábí podle toho, co je potřeba na další den. A i když má každý svoje přesné složení a normu, pořád je to ruční práce.
A stejně jako se nedá vybrat nejlepší chlebíček, nedá se vybrat ani nejlepší salát. Každý máme ten svůj. A podle prázdných kelímků většinou poznáme který.
Který je ten Váš…?
