Její původ je pro nás zásadní. Naše brambory pocházejí z oblasti na západním okraji Lüneburského vřesoviště, tedy z nejslavnějšího bramborářského regionu Německa. Právě tady, na písčitých půdách, se rodí hlízy, které mají správnou strukturu i chuť. Důležitou roli hraje takzvaný Heidesand, lehká písčitá půda Lüneburského vřesoviště. Díky ní jsou brambory čistší, mají hladkou slupku a vyrovnaný obsah škrobu. To je přesně kombinace, kterou v salátu potřebujeme — a kterou dlouhodobě držíme pro lahůdky Mýto.
Odrůdu brambor záměrně neuvádíme. Ne proto, že bychom chtěli být tajemní, ale proto, že jsme se k ní propracovali postupně, skrze roky zkoušení a pozorování. Výjimečně musíme použít jinou bramboru a rozdíl je okamžitě znát. Na řezu, v chuti i při míchání. Brambora zkrátka není detail, ale základ každého dobrého salátu z dílny Lahůdky Pilík.
Každý den u nás uvaříme přibližně 200 až 250 kilo brambor. Jakmile jsou hotové, přichází práce, která se nedá obejít a kterou si pečlivě hlídáme – ruční loupání vařených brambor. Žádné stroje, žádné urychlování. Každá brambora projde rukama, aby zůstala hladká, neponičená a připravená na další zpracování. Je to práce pomalá, fyzická a poctivá — stejně jako filozofie, na které stojí naše saláty Mýto.
Po vychlazení se z brambor rodí saláty. Denně se ručně zamíchá minimálně 150 kilo bramborového salátu. O Vánocích to klidně vystoupá až na 700 kilo za den. Ať se svaly míchače pálí! Výrobní salát, který slouží jako základ na chlebíčky, se se svými zhruba 100 kily denně také nenechá zahanbit. Následují je další saláty, které obsahují více či méně brambor — stálice nabídky lahůdek Mýto. Jen Rumcajz může konkurovat množství bramborového salátu, ale ten nemá jedinou bramboru, tak o tom si budeme povídat jindy.
PS: Sebe nebereme moc vážně, ale to, co děláme rukama, bereme vážně hodně. Protože dobrý salát nevzniká náhodou. Vzniká z dobré brambory, z ruční práce a z každodenního rozhodnutí nedělat věci jednoduše, ale správně — tak, jak to od Lahůdky Pilík očekáváte.